Projekční podklady
Na začátku veškerých prací jsou zapotřebí dobré podklady. Bez nich nelze zpracovat kvalitní návrh.
Ideálem je, když jsou podklady kompletní již na úplném začátku. Je však možné některé doplnit
až v průběhu práce na návrhu. Na velmi rozlehlém pozemku se například hydrogeologický průzkum
provede až poté, co se dům v návrhu již hmotově usadí. Bývá zvykem, že projekční podklady zajišťují
specializované firmy. Architekt by si na začátku práce měl s klientem podle typu zakázky vyjasnit, které
podklady budou k návrhu potřeba. Architekt by měl klientovi také sdělit požadavky a rozsah v jednotlivých
bodech a při vyhotovení zkontrolovat úplnost podkladů. Pokud projekční podklady objednává přímo
architekt, je vhodné, aby si předem stanovil výši koordinační přirážky za jejich obstarání. Zejména
u zaměření pozemku jsou vhodné podklady digitální ve vektorových formátech pro snazší využití ve
fázi návrhu stavby.
Mezi projekční podklady patří zejména:
→→ geometrický plán,
→→ zaměření pozemku (polohopis a výškopis) včetně údajů od správců a majitelů technických sítí;
zaměření výšek okolních budov a podstatných bodů v území,
→→ zaměření budov (v případě stavebních úprav),
→→ inženýrsko-geologický průzkum,
→→ hydrogeologický průzkum,
→→ pedologický a radonový průzkum,
→→ průzkum bludných proudů,
→→ biologický a dendrologický průzkum,
→→ krajinný průzkum,
→→ mapa záplavových území (vymezení hladiny Q20 a Q100),
→→ archeologický průzkum,
→→ fotodokumentace,
→→ pasportizace okolních staveb,
→→ dopravní průzkum (měření dopravní zátěže v území),
→→ měření hluku,
→→ stavebně technický průzkum,
→→ stavebně historický průzkum,
→→ meteorologické údaje,
→→ archivní materiály a rešerše.